"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Ples (Bellarke) - 13. kapitola

30. března 2016 v 20:00 | Liesel |  Ples (kapitolová povídka z The 100)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Seriál The 100
Pár: Bellamy Blake a Clarke Griffin (Bellarke)
Název povídky: Ples
Typ povídky: Fan-Fiction, kapitolová
Místo děje: Vesmírná loď Archa
Čas děje: Ještě před první sérií The 100, den
Omezení: 12+
Popis: Clarke se zaučuje na doktorku, Bellamy se zaučuje na strážce a na Arše se připravuje ples


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly:
Ještě chvíli si povídali, pak se v poledne rozhodli, že si společně zajdou na oběd, kde si zase povídali a občas se i zasmáli. Mluvili hlavně o maturitě, která blížila čím dál více a bavili se o různých věcech, které v hodinách probírají. Pak se rozloučili a šli domů.

13. kapitola:
Bellamy mířil domů a moc se tam netěšil, protože ho čekal rozhovor s rodiči. Předpokládal, že oba dva teď budou doma v rámci polední pauzy. Když vešel do bytu, jen se ve svém předpokladu ujistil. U jídelního stolu seděli oba jeho rodiče.
"Ahoj, Bellamy," pozdravila ho Aurora, jeho matka, s významným pohledem.
"Kdes byl?" zeptal se ho Tobias, jeho otec.
"Byl jsem se... projít. Stejně jste nebyli ráno doma," odpověděl Bellamy, který tušil další problém.
"To jsme nebyli, ale tys tu měl být. Abys pohlídal Octavii," upozornila ho Aurora.
"Byl jsem pryč jen chvíli, navíc jsem se na ni podíval, a spala. Předpokládám, že spí pořád."
"To teda nespím..." odpověděla Octavia, která právě vyšla z koupelny, celá zelená.
Všichni se po ní ohlédli, Bellamy se zatvářil nešťastně, Tobias měl výraz typu 'Já to věděl' a Aurora měla výraz vyčerpaní způsobeného vztekem.
"To jsme rádi, že jsi k nám zavítala. Aspoň to vyřešíme všichni společně. Stejně se to týká hlavně tebe, tvého včerejšího opileckého veselí a tvé dnešní kocoviny. Pak se to taky týká Bellamyho, který tě měl hlídat, že?" podívala se Aurora na Octavii, a pak na Bellamyho.
"Ano, a jelikož jsem tě pořádně nehlídal, tak ses opila, a oba teď máme průšvih," řekl Bellamy na oko lhostejným tónem a podíval se na Octavii.
"Takže, co nám k tomu řekneš ty, Octavie?" zeptal se Tobias.
Octavia si sedla na pohovku, zatímco Bellamy se opřel o dveře. Povzdechla si a začala: "Vypila jsem toho víc, než jsem chtěla. Prostě to šlo nějak samo. Vím, že jsme neměli vůbec nic pít, ale... No prostě jsem se napila a přehnala jsem to. Není to Bellamyho vina, nejsem malý dítě, měla jsem to uhlídat sama... Omlouvám se."
"Taky se omluvám, nedodržel jsem slib. Sice jsem nic nepil, ale měl jsem Octavii pohlídat," rezignoval Bellamy na jakoukoliv obranu.
"Fajn, nemá smysl to zbytečně rozpitvávat. Oba jste udělali chybu, oba jste porušili slib a oba budete v podmínce. S Aurorou jsme se dohodli, že ještě jeden jedinej průšvih a máte po maturitním plese. Je vám to jasný?" zeptal se Tobias.
"Naprosto," odpověděli Bellamy a Octavie současně.
Aurora se zvedla od stolu, rozloučila se a šla zpátky do práce. To samé udělal po chvíli i Tobias. Bellamy s Octavií zůstali sami. Bellamy si přisedl k Octavii na pohovku.
"Fakt sorry, brácho... Nechtěla jsem dělat problémy," hryzalo Octavii svědomí.
"To je v pohodě, už se stalo. Byla to i moje chyba," vzal to Bellamy klidně.
"Hele, co jsi vlastně dělal? Myslím, kdyžs mě měl hlídat. Byl jsi s Clarke?"
"No jo, byli jsem spolu... na pokoji. U mě, v kadetském bytě," vysoukal ze sebe Bellamy, který to chtěl s někým probrat.
"Vy jste spolu spali?" vytřeštila oči Octavie.
"To ne, ale neměli jsme k tomu daleko. Bylo to mezi náma pak nějaký divný. Ale potkali jsme se, jak jsem se byl projít, tak jsme to vyřešili... a v pohodě."
"A pak jste spolu spali?"
"Ne, nespali. Ale domluvili jsme se, že spolu půjdeme na ples."
V tu chvíli, jako by se Octavii udělalo mnohem lépe. Vyskočila z pohovky a zajásala: "To je super! Gratuluju!"
"Jsem rád, že je ti líp. Předtím jsi vypadala na pěknou kocovinu."
"Taky, že mám kocovinu, ale hnusnou, ne pěknou," odsekla otráveně Octavia. "Půjdu si lehnout," dodala.
Když se Octavia vrátila do svého pokoje, Bellamy se začal učit, ale nemohl se soustředit. Pořád musel myslet na Clarke.


Doufám, že se vám kapitola líbila. Prosím, pište komentáře. Veškerá nespisovnost je zde schválně.
Děkuji všem mým věrným čtenářům.
Liesel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Percabeth Percabeth | Web | 2. dubna 2016 v 19:49 | Reagovat

Moc pěkně napsaná povídka, těším se na další :D

2 Liesel Liesel | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 20:43 | Reagovat

[1]: Děkuji za komentář :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama