"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Ples (Bellarke) - 11. kapitola

26. září 2015 v 10:50 | Liesel |  Ples (kapitolová povídka z The 100)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Seriál The 100
Pár: Bellamy Blake a Clarke Griffin (Bellarke)
Název povídky: Ples
Tip povídky: Fan-Fiction, kapitolová
Místo děje: Vesmírná loď Archa
Čas děje: Ještě před první sérií The 100, den
Omezení: 12+
Popis: Clarke se zaučuje na doktorku, Bellamy se zaučuje na strážce a na Arše se připravuje ples


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly:
Oba dva chtěli pokračovat v tom, co začali, ale věděli, že je příliš brzo anebo možná už příliš pozdě.

11. kapitola:
Když se Bellamy vzbudil, udělalo se mu zle. Nešlo o to, že by něco snědl, vypil nebo byl nemocný. Šlo o to, že včera zažil skvělý večer s Clarke, který ale skončil poměrně špatně a možná nenávratně poznamenal jejich vztah. A situaci nezlepšovalo ani to, že se včera Octavia opila, díky čemuž teď budou mít oba průšvih, protože ji Bellamy neuhlídal, i když to slíbil. Navíc si dělal starost o Octavii, protože věděl, že by se tak neopila bez důvodně.
Co si teď bude o mně Clarke myslet? Že jsem jeden z těch kluků, co myslí jenom na sex? Znali jsme se teprve tři dny, dnes už to jsou čtyři, a skoro jsme spolu spali. Přitom jsme nebyli opilí, prostě jsme se nějak rozvášnili... a bylo to naprosto úžasný. To, jak jsem jí líbal a hladil. To, jak mě ona líbala a dotýkala se mě. To, jak vypadala... Ale znali jsme se teprve tři dny. To je moc brzy na to s někým spát. Alespoň pro mě a pro ni. Na Clarke mi záleží, nechci se s ní vyspat, když se sotva známe. Jenže teď se budeme oba cítit před tím druhým trapně. Nemůžeme dělat, že se nic nestalo. Protože stalo. Jak by to dopadlo, kdyby mě nezastavila? Spali bychom spolu, a bylo by to úžasný, ale pak bychom se vzbudili a velice toho litovali... Já jsem z toho tak moc zmatený. Chtěl bych s ní být, líbat ji a dotýkat se jí. Chtěl bych s ní i spát, později. Ale z nějakého důvodu to nechci uspěchat. Na Clarke mi záleží, ale to není jenom o tom. Já... ji mám rád.
Když si to Bellamy uvědomil, došlo mu, že by nejradši včerejšek vymazal, aby si mohl s Clarke znovu povídat, znovu se s ní bavit, držet se s ní za ruce a třeba jít dát nějakou pusu. Jak rád by dělal, že se nic nestalo. Jenže teď bude mezi Clarke a Bellamym trapné dusno. Těžko si budou povídat, jako by včerejšek nebyl.
Bellamy už měl dost myšlení na Clarke, tak vyšel z pokoje do místnosti, která byla obývákem, jídelnou a malou kuchyní dohromady. Aurora měla denní službu na ošetřovně, Tobias spravoval nějakou drobnou závadu. Bellamy se šel podívat za Octavií, která tvrdě spala. Pak se šel projít po Arše, potřeboval se odreagovat.

Když se Clarke vzbudila, jakoby jí někdo praštil.
Málem jsem se vyspala s Bellamym... Viděl mě, když jsem na sobě měla jen spodní prádlo. A dotýkali jsme se, líbali... Bylo to úžasný, ale poznali jsme se jen před pár dny. Nechci přijít o panenství s klukem, se kterým chodím pár dní. Chci si počkat. Ale to já jsem ho odtáhla na chodbu, kde jsme se začali líbat. A pak jsem souhlasila, když mě vzal do pokoje. Bylo to všechno tak vášnivý a já... Prostě jsem ho odstrčila, čímž to všechno skončilo. Na jednu stranu, jsem ráda, že jsme spolu nespali. Na to je moc brzy. Ale taky jsme to docela blbě ukončili. Bylo to, jako rychle běžet a pak narazit do zdi. Vášnivé líbání a doteky - oh, to bylo tak skvělý, ještě teď cítím na sobě Bellamyho rty a ruce - a najednou... konec. Alespoň, že jsem ho lehce políbila na rozloučenou, takže jsme se nerozešli ve zlém. Jak ráda jsem se dotýkala jeho svalů, jak ráda jsem na sobě cítila jeho rty a ruce, jak ráda jsem ho líbala a dotýkala se ho. Ale... Teď se cítím trapně. Vůbec nevím, jak se teď mám chovat, co mu mám říct. Jsem z toho zmatená. Bellamyho mám ráda, nechci udělat nebo říct něco, co by náš vztah mohlo zničit.
Clarke vstala, s hlavou plnou Bellamyho, a šla do kuchyně, obýváku a jídelny v jednom. Všechny byty na Arše byly zařízené tak, že jedna větší místnost obsahovala obývák, kuchyň a jídelnu dohromady. Pak tu vždy byla malá koupelna a několik pokojů, podle počtu ubytovaných. Je ale pravda, že byty Radních byly o něco luxusnější. Kromě gauče tu byly i dvě křesla a místnosti byli o něco větší.
Když se umyla, vzala si jednu starší sušenku, kterou si před nedávnem schovala od oběda, a šla se projít. Chtěla si vyčistit hlavu. Napadlo jí, že by mohla jít za Finnem a poradit se s ním, ale neměla náladu s ním teď rozebírat svůj sexuální život. O radu může požádat i později.

Bellamy už dvakrát obešel celou úroveň střední třídy - Archa se dělila na tři obytné třídy. První byla třída vyšší, kde bydleli Radní a jejich rodiny. Druhá byla třída střední, kde bydleli všichni normální obyvatelé, ať už šlo o údržbáře nebo doktory. Poslední třídou byla nižší, známá spíše jako "doupě ztroskotanců". Byla tam věznice, kde bydleli všichni neplnoletí vězni, kteří se dopustili zločinu. Na Arše to bylo se zločiny tak, že když se plnoletý dopustil zločinu, vypustili ho do vesmíru. Když se neplnoletý dopustil zločinu, byl do svých osmnáctých narozenin ve vězení, pak ho pustili a dostal druhou šanci. Když svou druhou šanci pokazil, byl vypuštěn.
Bellamy, který už se procházel skoro hodinu, se rozhodl, že půjde do knihovny.

Clarke jednou obešla celou úroveň vyšší třídy, pak ji přestalo procházení se bavit, tak se vydala směrem ke knihovně. Knihovna na Arše byla jedna, poměrně malá, a byly v ní jen ty nejdůležitější knihy. Většinou vzdělávací, ale byly tam i příběhy o světových válkách, především o té třetí, o Arše... Dokonce tu bylo i pár sto let starých románů. Všechny knihy byly dobře uloženy a střeženy, a když je někdo poničil nebo ukradl, bylo to bráno, jako zločin.

Bellamy seděl v knihovně a četl si příběh o revoluci, která před padesáti lety nastala na Arše. Po této revoluci dostávali neplnoletí zločinci vždy druhou šanci, dříve byli prostě popravováni, stejně jako plnoletí. Kniha Bellamyho docela dost zaujala, ale stejně si co pár minut vzpomněl na Clarke.

Clarke vešla do knihovny a našla si svou rozečtenou knihu o zvířatech, která žila na Zemi před třetí světovou válkou. Sedla si k jednomu stolu, poblíž Bellamyho, což ale nevěděla.

Bellamy vzhlédl od knihy, protože se nemohl soustředit na text. Pak si jí všiml.
"Clarke?" udivil se Bellamy.
Clarke se přestala věnovat knížce a znervózněla "Bellamy..."
V Clarke se vzbudila touha utéct, protože se najednou cítila strašně trapně. Bellamy zase pocítil touhu propadnutí se do Země, protože byl velice nervózní.
"Clarke..." zopakoval.
"Bellamy..." zopakovala.
"Měli bychom si promluvit o samotě." navrhl.
"Dobře. Půjdeme na nějakou chodbu, kde není moc lidí." souhlasila.
Pak oba vstali od stolů a vrátili knihy na své místo. Tohle byla nepříjemně trapná situace. Po pár krocích našli klidnou chodbu.
"Ten včerejšek... Nechci, aby sis myslela, že mi jde jenom o..." začal Bellamy.
"Jo, mě taky nejde jen o to..." dodala Clarke.
"Včera to bylo skvělý. Ale znali jsme se teprve tři dny. Je dobře, že... jsme to zastavili."
"Promiň, že jsem tě odstrčila. Vím, že jsem se chovala divně. Nejdřív se s tebou vášnivě líbám a pak... tě prostě odstrčím."
"V pohodě. Udělalas dobře. Upřímně, bylo to tak skvělý, že nevím, jestli bych přestal, kdybys mě nezastavila..."
Clarke se lehce začervenala.
"Takže... jsme v pohodě. Nezlobíš se?" zeptala se.
"Jasně, že ne. A ty?" zeptal se.
"Já jsem v pohodě."
"Tak fajn... Nechceš se jít projít?" navrhl Bellamy, když se atmosféra zlepšila.
"No víš, já už se dneska prošla, tak co kdybychom si prostě někde sedli. Můžeme třeba ke mě. Máma a táta jsou teď stejně na schůzi Radních. A pak mají nějakou práci. Takže budeme mít klid."
"Klid na co?" zeptal se Bellamy, lehce se pousmál a povytáhl obočí.
"Na povídání... Budeme mít klid na povídání." dodala nervózně Clarke.
"Klid, ať se mi tady neskácíš." zažertoval "Je mi jasný, že si budeme povídat. Ale nějaká ta pusa by taky neuškodila, nemyslíš?" usmál se Bellamy.
"No, myslím, že to můžeme risknout..." řekl Clarke a zasmála se.
Pak se rozešli k jejímu bytu. Přesněji k bytu jejích rodičů, kteří ale nebyli doma. Během cesty šla Clarke těsně vedle Bellamyho.


Omlouvám se, za zpoždění této kapitoly, od teď už to snad bude lepší. Kapitoly budou asi tak jednou za dva týdny.
Doufám, že se vám kapitola líbila. Prosím, pište komentáře. Veškerá nespisovnost je zde schválně.
Liesel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Percabeth Percabeth | Web | 29. září 2015 v 18:20 | Reagovat

Ta povídka se mi moc líbila :) těším se na další :3 :)

2 Percabeth Percabeth | Web | 29. září 2015 v 18:23 | Reagovat

A mimochodem, nevěděla jsem, že posloucháš Fall Out Boy. Mají boží písničky :DD ♥

3 Klaaaaarka Klaaaaarka | 1. října 2015 v 21:13 | Reagovat

Fuf :D omhhh oni jsou úplně aaw, když oba myslí na to samé, na toho druhého a na svůj dojem. <3 Jsou ňuňatí, hrozně mooc. Teď. Trochu. Seriózně.
O.M.G.  Těším se na ten "Ples".
Skvěle píšeš. A!!!
Moc se těším na další kapitolu <3

4 Liesel Liesel | E-mail | Web | 7. října 2015 v 18:28 | Reagovat

[1]:+[2]: Děkuji za komentáře. A ano, Fall Out Boy mají velice dobré písně.

[3]: Veliké díky :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama