"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Ples (Bellarke) - 8. kapitola

11. srpna 2015 v 20:17 | Liesel |  Ples (kapitolová povídka z The 100)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Seriál The 100
Pár: Bellamy Blake a Clarke Griffin (Bellarke)
Název povídky: Ples
Tip povídky: Fan-Fiction, kapitolová
Místo děje: Vesmírná loď Archa
Čas děje: Ještě před první sérií The 100, den
Omezení: 12+
Popis: Clarke se zaučuje na doktorku, Bellamy se zaučuje na strážce a na Arše se připravuje ples


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly:
Bellamy se taky pousmál "Jo, máš pravdu. Clarke je moc fajn..."
Poté se všichni navečeřeli a Bellamy si šel lehnout, protože byl unavený. Když usínal, hrozně moc se těšil na zítřejší setkání s Clarke.

8. kapitola:
Když Bellamy vstal, bylo ještě brzy ráno - okolo šesté. Do oběda zbývalo ještě šest hodin a Bellamy se nemohl dočkat, až se uvidí s Clarke. Byli domluveni, že se společně po obědě projdou po Arše, ale Bellamy doufal, že se setkají už na obědě. Do té doby ale musel nějak zaplnit čas - když vstal, umyl se a nasnídal, ale potichu, aby nevzbudil ostatní. Pak se dvě hodiny učil zásady pořádku a morálního kodexu. Když bylo devět, vstala Octavia.
"Dneska sis přivstal, proč?" zeptala se.
"Nejsem ten tip, co by spával do poledne, navíc jsem se prostě vzbudil brzo ráno."
"Copak, jsi nervózní, že mě na tý párty neuhlídáš?" šibalsky se zasmála Octavia.
"O to nejde, mám dnes schůzku s Clarke, po obědě..." řekl Bellamy a znervózněl. Těšil se, ale o to víc byl nervózní.
"Takže rande... Gratuluju." řekla Octavia a přisedla si k Bellamy na gauč, kde se ještě před chvílí učil.
"Nevím, jestli je to rande. Prostě schůzka. Sice jsme se už líbali, ale byli jsme opilí, takže..."
"Vy dva jste se líbali?" podivila se Octavia, doteď o tom nic nevěděla.
"No jo, o tom jsem ti vlastně ještě neřekl. Když jsi nás tehdy večer nechala o samotě, tak jsme si povídali. Pak jsme se opili a dokonce i políbili - dvakrát."
"Páni! Je jedno, jestli jste byli nebo nebyli opilí. Kdyby to byl omyl, těžko by jste spolu dnes měli rande."
"Asi to je opravdu rande. Každopádně se těším a zároveň jsem nervózní." přiznal Bellamy.
"Ale no tak, Bellamy. Viděla jsem tě s Clarke, rozumíte si. Je poznat, že mezi vámi přeskočila jiskra. Nemusíš být nervózní."
"Já bych jen nerad něco zvoral..."
"Co tím myslíš?"
"Třeba to, že by mě zajímalo, jestli Clarke půjde na ples, ale když se zeptám, bude to vypadat jako pozvání. A tak daleko náš vztah rozhodně není..."
"Právě proto, že nemáte žádný vážnější vztah se můžete v klidu bavit, klidně i o plese."
"Jsem rád, že mám sestru. I když je to někdy náročný." řekl Bellamy a Octavia se usmála a přikývla.
"Já jsem zase ráda, že mám bráchu. Obzvláště teď, když díky tobě můžu jít na párty. Proč ses mě vlastně zastal?"
"Hlavně jsem ti vděčný za to, žes nás dala s Clarke dohromady. A pak, jsem přece tvůj brácha... takhle tě alespoň budu moct hlídat, aby se ti nic nestalo."
"Díky, jsem ti fakt vděčná. Ta párty začíná v šest večer, takže buď připravenej. A kdybys chtěl, mohl bys pozvat i Clarke..." řekla Octavia, zasmála se a odešla do koupelny.
Bellamy se chtěl znovu pustit do studování, ale přestalo ho to bavit, tak toho nechal. Pro dnešek se toho naučil dost. Rozhodl se jít do tréninkové místnosti. Dnes sice neměl žádný trénink, ale jeho kamarádi si tam dávali o víkendech srazy a Bellamy se s nimi chtěl vidět. Ale o Clarke se zatím bavit nechtěl, byli to jeho kámoši, ale momentálně s nimi nic osobního rozebírat nechtěl.

Když Clarke vstala, bylo deset hodin dopoledne. Dnes si přispala, protože byla unavená. Šla do koupelny, pak do kuchyně, aby se nasnídala. Tam se její rodiče - Abby a Jake o něčem bavili, a když do místnosti vešla Clarke, oba k ní vzhlédly.
"Potřebovali bychom si s tebou promluvit, Clarke." oznámil Jake.
V Clarke to hrklo, tohle neznačilo nic dobrého.
O čem chtějí mluvit? O tom včerejším testu z literatury? O Bellamym? O plese? O maturitě? Doufám, že ani o jednom. O plese a maturitě a kamarádech jsem se včera bavila s mámou. Tehdy mi taky vyklouzlo Bellamyho jméno. Ale vysvětlila jsem, že je to kamarád - alespoň oni si to myslí. Takže není důvod se o Bellamym bavit. To ale znamená, že... se budeme bavit o včerejším testu z literatury.
Clarke si povzdychla a posadila se ke stolu. Abby se posadila taky, Jake se opíral o zeď.
"Včera večer s tvým otcem mluvila profesorka Fitzgeraldová, tvá učitelka literatury. Říkala nám o včerejším testu. Prý jsi do něj nenapsala vůbec nic. Navíc říkala, že se vypadala pobledle. O ničem takovém jsi se mi včera nezmínila. Co se děje?" začala Abby.
"Poslední dobou jsi žila jenom učením. Nevadí, žes zkazila jeden test. Máš jinak dobrý prospěch. Jen to s tvou matkou nechápeme. Co se děje?" přidal se k Abby Jake.
"Já... nevím, jak vám to vysvětlit. Prostě mě bolela hlava..." znervóznila Clarke. "Bylo... toho na mě moc. Asi jsem byla unavená z učení, proto mě hlava bolela. No, a já... jsem pokazila ten test."
"Muselo za tím být něco víc. Takovou tě neznám..." chtěla vědět víc Abby.
"Nic víc za tím není, vážně." řekla Clarke sebevědoměji, aby to bylo věrohodné. Nechtěla rodičům lhát, ale taky jim nechtěla vysvětlovat, že se opila a líbala s Bellamym.
"Clarke, co se děje?" starostlivě se zeptal Jake.
"Nic, jen mě bolela hlava."
"Vím, že nám něco tajíš..." pokračoval Jake.
Clarke hodlala zopakovat, že o nic nešlo, ale vzdala to.
"Jde o jednoho kluka. Byla jsem s ním, místo toho, aby četla povinnou četbu. Navíc jsem se nemohla soustředit na test..." přiznala pravdu Clarke. Jen vynechala tu část s tequilou.
Jake si prohrábl rukou své krátké vlasy. Znervózněl. Málo otců by rádo slyšelo, že má jejich dcera kluka. Abby se na Clarke zadívala.
"Včera jsi říkala, že nemáš přítele." vytkla jí Abby.
"Já vím, mrzí mě, že jsem lhala. Ale on to ještě není můj přítel. Prostě si rozumíme..." snažila se obhájit Clarke.
"Aha, musím do práce, ale večer si o tom promluvíme..." řekla Abby a odešla, potřebovala si přerovnat některé věci v hlavě.
"Já... nevím, co na to říct." řekl rozpačitě Jake. "Je pochopitelné, že máš přítele. Vždyť je ti už osmnáct, jen se s tím nějak nemůžu srovnat." povzdychl si.
"Zlobíš se na mě?" zeptala se Clarke.
"Proč? Kvůli tomu testu? Nebo kvůli tomu klukovi? Nezlobím se, opravdu. Neudělala jsi nic špatného..."
"Díky, tati."
"Kdo je vlastně ten tvůj kluk?" zeptal se Jake.
Clarke mu chtěla odpovědět, ale došlo jí, že své mámě lhala o tom, že Bellamy je jen její kamarád. Nechtěla ji ještě více zranit.
"Bellamy, je to bratr Octavie, díky tomu jsme se i seznámili - předevčírem..." odpověděla nakonec Clarke, pak ještě dodala "Prosím, neříkej to mámě, chci jí to povědět sama. Včera jsem jí řekla, že jsme s Bellamym jen kamarádi, nechci ji znovu ranit. Ne takhle."
"Chápu. Kdyby sis o potřebovala promluvit, můžeš za mnou kdykoliv přijít, i kdyby se mělo jednat o kluky. Teď ale musím do práce, mám důležitou poradu." řekl Jake, a rozloučil se s Clarke.
Poté, co odešel, se Clarke pustila do čtení další povinné literatury, aby si mohla opravit prospěch.

Ve dvě hodiny odpoledně vyrazila Clarke na oběd. Bellamy vyrazil od kámošů ve čtvrt na tři. Oba dva přemýšlely nad tím, jestli se potkají už na obědě. Clarke se zrovna probírala myšlenkami na všemožné, když do někoho vrazila.
"Omlouvám se, nechtěla jsem do Vás vrazit..." začala se omlouvat, pak vzhlédla. Uviděla Bellamyho.
"Copak, dneska jsi nějaká zamyšlená..." všiml si Bellamy.
"No jo, zrovna jsem myslela na to, jestli se potkáme už na obědě. Očividně ano..." řekla Clarke a pousmála se, Bellamy taky. Pak dodala "Promiň, že jsem do tebe vrazila. To není nejlepší způsob přivítání..."
"V pohodě, nic se nestalo. Tak... sedneme si vedle sebe, nebo se spolu budeme bavit až po obědě, jak jsme se domluvili?" zavtipkoval Bellamy.
"Myslím, že dám přednost té první variantě..." řekla Clarke a usmála se na Bellamyho, on jí úsměv oplatil.
Pak šli do jídelny a rovnou si vzali tác s jídlem. Přisedli si k jednomu prázdnému stolu u rohu, kde byli akorát dvě židle.
K obědu byla pizza, na rozdíl od včerejška, kdy byly těstoviny. Clarke si kousek ukousla a na bradě jí zůstalo trochu kečupu, který byl na pizze. Bellamy se pousmál.
"Co je?" zeptala s nechápavě Clarke.
"Ale nic..." odvětil Bellamy a mírně se zasmál.
Clarke se rozhlédla kolem sebe. "Vážně, o co jde?" zeptala se znovu.
"No, sice jsem ti to chtěl říct až třeba za půl hodiny, ale asi nemám na vybranou... Máš na bradě trochu kečupu, z tý pizzy." znovu se pousmál.
Clarke se zatvářila zděšeně. Ubrouskem si utřela bradu.
"Obvykle takhle nemotorně nejím..." vysvětlila. Cítila se trapně.
"V pohodě, bylo to vtipný..." Bellamy se znovu zasmál a ukousl si své pizzy.
Clarke ho plácla po ruce, pak se taky pousmála. "Dneska se mi moc nedaří, vrazím do tebe, umažu se... co ještě?" řekla z části ze srandy a z části ze studu.
"Dokud nebudu mít na těle vážná zranění, jsem v pohodě." odvětil pohodově Bellamy.
Clarke se začervenala a Bellamy si toho všiml.
"Nic se neděje. Můžeš být v pohodě." snažil se jí uklidnit, což zabralo. Clarke se rozhodla změnit téma. "Měl bys vědět, že ze mě rodiče vytáhly, že mám přítele." oznámila.
"Nevěděl jsem, že mě bereš jako přítele..." podivil se s úsměvem Bellamy.
Clarke si dala ruku na čelo a párkrát se zhluboka nadechla. Zase něco zvorala.
"Hele, Clarke. Uklidni se, ať to s tebou nesekne. Ze mě taky rodiče vytáhli, že mám přítelkyni. Pokud se to tak dá brát."
"Asi bychom si to měli ujasnit. Poznali jsme se předevčírem, rozumíme si, vidíme se už potřetí. Líbali jsme se..."
"Chtěl bych s tebou chodit, Clarke, jsi fajn." nervózně přiznal Bellamy.
"Tak to jsme dva, když ti nevadí, že pořád něco kazím..." řekla s úsměvem.
"Nevadí, naopak. Takže spolu chodíme. Je tohle tím pádem rande?" snažil se zorientovat Bellamy.
"Asi jo. Jak to vidíš ty?"
"No, já bych byl rád, kdyby to bylo rande."
"Fajn, je to rande... Musím přiznat, že jsem nervózní."
"Já taky, i když nevrážím do lidí, nejím nemotorně a..." Bellamy to nedořekl, protože ho Clarke plácla po rameni.
"Au! Máš sílu..." řekl a pousmál se. Clarke se taky pousmála.
"Takže tvoji rodiče to taky vědí?" zeptala se.
"Jo, táta se včera divil proč jsem spal na gauči a já jim postupně vyklopil, že jsem se s tebou opil. Máma chtěla znát tvé jméno, ale nic víc. Vzali to v pohodě, ale byl jsem kvůli nim nervózní..."
"To znám. Ze mě to vytáhli dnes dopoledne, když jsem jim vysvětlovala ten včerejší test. Přiznala jsem, že jsem nedočetla povinnou četbu Třetí válka, třetí konec, čtvrtý začátek, a pak jsem jim přiznala, že jsem taky byla zamyšlená, kvůli klukovi. Ale to o alkoholu jsem vynechala. Táta se mě ptal kdo to je, tak jsem řekla tvoje jméno, a že jsi bratr Octavie. Mámě jsem včera řekla, že jsme kamarádi, když mi vyklouzlo tvé jméno, ale večer jí řeknu pravdu, když to ví i táta."
"Ty rodiče nám nedaj pokoj..." obrátil oči v sloup Bellamy. Clarke souhlasně přikývla.
Oba už měli dojedeno.
"Půjdeme na tu naší domluvenou procházku?" chtěl se ujistit Bellamy.
"Jasně, že jo." ujistila ho Clarke a odnesla tác, Bellamy jí následoval. Pak se šli projít. Povídali si o škole, o Octavii, o kamarádech, o rodičích. O všem možném, co je napadlo.
Clarke se dozvěděla, že Bellamyho rodiče jsou fajn, jen jeho máma nemá ráda násilí, což někdy vede k rozporům mezi ní a Bellamym, kvůli jeho tréninku na strážce. Taky, že Octavia je dobrá ségra, jen je to s ní těžké. Že se Bellamy kamarádí jen s lidma z tréninku, protože se dobře znají. Taky o tom, že Bellamy chodí na přednášky literatury, dějepisu, přírodopisu a technologie, a že ho to docela baví a jde mu to.
Bellamy se dozvěděl, že Clarčiny rodiče jsou taky fajn, jen mají vysoké postavení, takže si někdy vůči nim připadá méněcenná, což jí ale Bellamy vyvrátil. Taky se dozvěděl, že se Clarke kamarádí a Finnem, a taky, že mu o něm řekla, protože je to její nejlepší kamarád. Jinak, že se učila s Wellsem, ale moc si do noty nepadly. Že Clarke chodí na přednášky literatury, dějepisu, přírodopisu, anatomie a má praxe na ošetřovnách a za rok bude asistovat i na sálech, a že jí to vše baví, jen je náročné to zvládnout.
Vesměs to nebyly nové informace, protože většinu už věděli, jen si nějaké informace ujasnili nebo doplnili. Takhle se procházeli hodinu.
Když obešli skoro celý přístupný areál Archy, vzpomněl si Bellamy na párty, na níž má hlídat Octavii.
"Dneska v šest se koná předmaturitní párty. Normálně bych na ní nešel, ale jde tam Octavie a mám jí tam doprovodit. Nechtěla bys jít taky? Aspoň bude zábava." navrhl Bellamy.
"Proč ne, jen nechám před odchodem vzkaz rodičům. Ráda s tebou půjdu. Takže v šest?"
"Přesně tak. Kde se sejdeme?"
"Co takhle u tebe doma, když to tam znám." navrhla Clarke.
"To zní dobře. Takže dnes večer, v šest. Budu se těšit." řekl Bellamy.
Pak se rozloučili a šli k sobě domů. Do párty zbývaly necelé tři hodiny. Clarke se učila lidskou anatomii, Bellamy si povídal s Octavií, pak si také četl. Oba dva byli schopni ležet v knihách i o víkendu, dokud nenastal čas párty. V půl šesté se oba dva připravili, Bellamy vyměnil šedé tričko za světle modrou košili, Clarke vyměnila džíny a fialové tričko za tmavě modré šaty. Sahaly jí ke kolenům, měly tlustá ramínka a kolem krku malý bílý límeček. K pasu byly přiléhavé. U nohou volnější. Pak se Clarke vydala za Bellamym.

Dnešní kapitola je delší než obvykle a dala mi zabrat, tak prosím pište komentáře, ráda bych znala váš názor. Další kapitola bude v průběhu srpna. Veškerá nespisovnost je zde schválně.
Liesel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Britt. | elizataylor Britt. | elizataylor | Web | 14. srpna 2015 v 11:54 | Reagovat

Ahoj, důležitý článek na blogu: http://elizataylor.blog.cz/1508/hiatus-15-8-23-8

2 Liesel Liesel | E-mail | Web | 19. srpna 2015 v 22:26 | Reagovat

[1]: Beru na vědomí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama