"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Ples (Bellarke) - 10. kapitola

24. srpna 2015 v 12:51 | Liesel |  Ples (kapitolová povídka z The 100)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Seriál The 100
Pár: Bellamy Blake a Clarke Griffin (Bellarke)
Název povídky: Ples
Tip povídky: Fan-Fiction, kapitolová
Místo děje: Vesmírná loď Archa
Čas děje: Ještě před první sérií The 100, večer
Omezení: 12+
Popis: Clarke se zaučuje na doktorku, Bellamy se zaučuje na strážce a na Arše se připravuje ples


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly:
"Dobře..." souhlasila Clarke, která také dýchala prudce a zrychleně. Pak vzala Bellamyho za ruku a nechala se vést.

10. kapitola:
Trvalo asi dvě minuty, a už byli u Bellamyho kadetského bytu. Bellamy otevřel dveře, které byly odemčené. V bytě očividně ještě nikdo nebydlel, což taky bylo logické, protože Bellamy bydlel u rodičů. Hodlal tam bydlet do maturity, pak se přestěhovat sem. Byt byl poměrně jednoduchý a skromný - koupelna a jedna místnost do které vedli hlavní dveře, byl tam stůl, jedna židle a postel.
Hned jak vešli Bellamy a Clarke do pokoje, začali se znovu velice vášnivě líbat, především na krku. Clarke přejela rukou po Bellamyho vypracované hrudi a pak mu začala sundávat košili, Bellamy jí s tím rád pomohl. Pak se pousmál.
"Něco za něco, Clarke..." řekl dráždivě, a začal Clarke vyhrnovat šaty, ta se vůbec nebránila, naopak jí to bylo příjemné. Teď, když byl Bellamy bez košile a Clarke jen ve spodním prádle, se Clarke naskytnul pohled na Bellamyho dobře vypracovanou hruď a Bellamy zase mohl vidět Clarčinu černou podprsenku, pod kterou se jí rýsovala ňadra a její štíhlé boky, pod kterými měla krajkované černé kalhotky.
Bellamy převalil Clarke na postel a začal jí líbat na krku, hrudníku a břiše. Clarke se mezitím dotýkala jeho ramen, krku a hrudi. Pak už jí nebavilo jen se ho dotýkat, takže když jí zase začal líbat na krku, mírně ho odstrčila, aby ho vzápětí mohla začít líbat na šíji a ramenech.
Bellamy hladil Clarke po bocích, pak po stehnech. Clarke ho přestala líbat a mírně ho odstrčila.
"Bellamy... já - tohle je strašně fajn, nikdy jsem se necítila líp, ale měl bys vědět, že... nikdy předtím jsem se takhle daleko nedostala..."
Bellamy se zadíval Clarke do očí. Byla v nich velice silná touha, ale také nervozita. Clarke Bellamyho pohled opětovala.
"Známe se jenom tři dny..." znervózněl Bellamy. "Neměli bychom... ještě ne..." řekl, ale touha v jeho očích neustupovala, teď se jen přidala nervozita.
"Promiň, ale já nemůžu. Je to příliš brzy..." začala se omlouvat Clarke. Bellamy jí lehce políbil a pohladil po boku.
"V pořádku, Clarke. Známe se jenom tři dny, na takové věci je moc brzy. A tvoje poprvé nemůže být jen chvilka nespoutané vášně, se skoro cizím klukem, které pak budeš litovat. Nemusíš se omlouvat..." chápal Bellamy.
Clarke Bellamyho také lehce políbila. "Strašně moc chci... chci, abysme pokračovali, ale ne teď..." řekla tiše.
"Jo, nemůžeme... ne teď..." řekl Bellamy a ještě víc se odtáhl od Clarke.
"Budu muset jít, jinak bych to nezvládla. Na to, abysme si teď začali povídat nebo se vrátili na párty... se toho stalo hodně..." řekla Clarke, vstala z postele a oblékla si šaty. Pak si upravila rozcuchané vlasy, na kterých sponka sotva visela.
Bellamy také vstal a oblékl si košili. "Budu muset za Octavií. Mám jí přece pohlídat. Byli jsme pryč přes půl hodiny, za tu dobu se mohla už opít nebo něco vyvést... Navíc, taky bych si už nedokázal jen tak povídat a dělat, že se nic nestalo..." odmlčil se "Kdy se uvidíme?" zeptal se nakonec.
"Nevím, já... musím si to nechat projít hlavou..."
"Tak to jsme dva. Takže asi v pondělí..."
"Jo, asi v pondělí. Tak zatím, Bellamy..." rozloučila se Clarke a lehce Bellamyho políbila a musela se přemáhat, aby se byla schopná odtáhnout a odejít pryč. Pak se za ní zaklapli dveře a byla pryč.
Bellamy si prohrábl rukou vlasy a nadechl se. Pak urovnal přikrývku na posteli a odešel.
Když byl zpět ve společenské místnosti, našel Octavii. Bavila se s partou - asi - jejích spolužáků a hodně se smála. Bellamyho zamrazilo, když uviděl skleničku v její ruce. Rychle k ní přišel, vzal ji za loket a vyvedl na chodbu.
"Co je, brácha. Děje se něco?" zeptala se nechápavě a zasmála se.
"Jsi opilá, Octavie. Jsi úplně mimo!" snažil se nekřičet Bellamy, ale nešlo mu to.
Octavia nic neodpovídala, jen se smála, tak jí Bellamy prostě vzal za loket a dotáhl jí domů.
To mi tak chybělo. Ksakru! Dnešek byl hrozně fajn, hlavně tenhle večer s Clarke, ale zašli jsme příliš daleko. A teď budu mít ještě s Octavií průšvih, protože jsem jí neuhlídal a ona se perfektně zřídila. Doufám, že naši nebudou doma...
Pomyslel si Bellamy, pak otevřel dveře do bytu. K jeho smůle seděl na gauči Tobias, který právě četl nějaké papíry, nejspíše něco pracovního. Hned, jak ho Octavia uviděla, začala se smát a vrávoravým krokem se rozešla k němu. Cestou položila na stůl skleničku, která jí zůstala v ruce.
"Ahoj, tati! Neměl bys tak pracovat, měl by sis taky trochu užívat... dneska je tak nádherný večer." začala blábolit Octavia a pořád se u toho usmívala, sem tam se i zasmála.
Tobias se zatvářil velice naštvaně. Když si Bellamy toho pohledu všiml, ucukl pohledem. Věděl, že pohled jeho otce znamená obrovský průšvih.
"Odvedu jí do pokoje, měla by si jít lehnout..." řekl Bellamy, než stačil cokoliv říct Tobias.
"Pro mě za mě..." řekla Octavia a rozesmála se. Bellamy jí odvedl do pokoje, počkal až si lehne a pak za ní zavřel dveře.
Tobias stál u gauče, se založenýma rukama.
"Tati, já... přísahám, že jsem nepil a... snažil jsem se jí uhlídat, ale pak jsem byl chvilku pryč, a když jsem se vrátil..."
"Pryč?" nechápal Tobias.
"Zapovídal jsem se... s Clarke. Chvíli jsem si povídali na chodbě. Asi tak půl hodiny..."
"Měl jsi na Octavii dohlídnout, Bellamy!" vyjel Tobias.
"Omlouvám se." to bylo jediné, na co se Bellamy zmohl.
"Co se stalo, Bellamy?" zeptal se Tobias, jeho tón se trochu zmírnil.
"Prostě jsem jí neuhlídal. Byla to chyba. Mrzí mě to. Vážně jsem nechtěl, aby se Octavia opila..."
"A jinak?" zeptal se Tobias. Bellamy se zatvářil nechápavě. "A co se stalo jinak?" vysvětlil, ale Bellamy pořád nechápal nebo spíše nechtěl odpovědět. "Znám tě. Dodržuješ sliby a staráš se o svou sestru. Nenechal bys jí půlhodiny na párty bez dozoru, kdybys k tomu neměl důvod..."
Bellamy sklopil oči. S nikým se nechtěl bavit o tom, co se stalo. Jen pouhá myšlenka na to v něm vzbuzovala touhu, nervozitu, zmatení a vztek z toho, jak to všechno dopadlo.
"Prostě jsem si povídal s Clarke..." tiše odpověděl Bellamy.
"Byl na chodbě, pár metrů od své sestry a neviděl jsi, že se opíjí?" zeptal se Tobias a jeho tón se znovu stával naštvaným.
"Byl jsem do toho rozhovoru s Clarke fakt zabranej..." lhal Bellamy a uhýbal pohledem.
"Jsi můj syn, a já tě znám už osmnáct let... poznám, když mi lžeš. Alespoň většinou."
"Nelžu." řekl Bellamy pevným hlasem a zadíval se Tobiasovi do očí, aby ho přesvědčil.
Tobias se nadechl a chtěl něco říct, ale vrátila se Aurora. Hned si všimla toho, že něco není v pořádku.
"Není ani osm a už jsi zpátky... Stalo se něco?" rozhlédla se po místnosti "Kde je Octavia?"
"Neuhlídal jsem jí a ona se opila. Teď spí. Byla úplně mimo..." vychrlil Bellamy a cítil se čím dál tím hůř.
Auroře se rozhořely tváře a v jejích očích se zableskl vztek "Cože?"
"Jak jsem řekl..." odpověděl Bellamy.
Aurora si prohrábla vlasy. "Jsem fakt unavená, dneska jsme měli na pohotovosti hodně práce. Musela jsem asistovat při osmihodinové operaci. A nebudu teď tohle řešit. Promluvíme si ráno..." řekla rozhodně a šla si lehnout. Bellamy ani nestihl nic říct, pak se podíval na Tobiase.
"Promiň... promiň..." začal se omlouvat Bellamy, protože se cítil strašně a nechtěl se hádat.
Tobias nic neříkal a zhluboka se nadechl. "Vyřešíme to zítra." rozhodl nakonec.
Bellamy přikývl a šel spát.
Clarke ležela ve své posteli, kam zapadla hned, jak přišla domů. Doma naštěstí nikdo nebyl, takže nemusela nic vysvětlovat. Bellamy ležel ve své posteli, potom, co se na něj naštvali oba jeho rodiče. Clarke přemýšlela nad tím, co se stalo. Nad tím, jak úžasné to bylo, když byla jen ve spodním prádle a Bellamy jí líbal a hladil. A mohlo to zajít ještě dál, kdyby to nebylo její poprvé, kdyby se neznali jen tři dny. Bellamy myslel na to, jak nádherná Clarke je, jak moc by se jí chtěl dotýkat právě teď, ale věděl, že to přehnali, že se znají teprve tři dny a málem spolu spali. Oba dva chtěli pokračovat v tom, co začali, ale věděli, že je příliš brzo anebo možná už příliš pozdě.

Doufám, že se vám kapitola líbila. Prosím, pište komentáře. Hrozně ráda bych znala váš názor na tuto kapitolu, která byla místy i vášnivá, což Bellarke fanoušky nejspíše potěší. Další kapitola bude na začátku září 2015. Veškerá nespisovnost je zde schválně.
Liesel
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Percabeth Percabeth | Web | 23. září 2015 v 18:00 | Reagovat

Tahle povídka je skvěle napsaná.. těším se na další kapitolu :)

2 Klarkaaa Klarkaaa | 24. září 2015 v 16:22 | Reagovat

Moc se těším na novou kapitolu :( chudák Bell, naštěstí nebyli rodiče tak naštvaní, jak jsem myslela, že budou <3 to s Clarke :D bude to znít divně, ale těším se na jejich skutečné poprvé :D na jejich skutečná rande a skutečné chození <3
Úžasná povídka toto!!!

3 Liesel Liesel | E-mail | Web | 26. září 2015 v 10:25 | Reagovat

[1]: Děkuji :-).

[2]: Také se těším, až se dají v The 100 dohromady. A jinak, děkuji za komentář :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama