"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Dvojí tvář - 4. kapitola

31. srpna 2015 v 10:15 | Liesel |  Dvojí tvář (kapitolová povídka)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Reálný svět
Pár: Žádný - děj se týká jednotlivých postav, ne páru
Název povídky: Dvojí tvář
Tip povídky: Thriller, kapitolová
Místo děje: Reálný svět, USA
Čas děje: Součastnost, den
Omezení: 12+
Popis: Mladá dívka jménem Clarke Breslin má svou temnou stránku, kterou se snaží už dva roky ukrývat...


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly:
Odskočila si na toaletu a šla za Jane.
Už byla u dveří a zeptala se "Jane? Můžu dál? Jsi v pohodě? Spíš nějak dlouho."
Když otevřela nestačila se divit, Jane byla pryč...

4. kapitola:
Clarke prohledala celý pokoj, pak vyběhla do koupelny, kuchyně, obývacího pokoje, ložnice a před dům.
"Jane? Jane? Jane! Kde jsi? Jsi v pořádku? Jane!" křičela Clarke, ale nikdo se neozýval. Její matka slyšela ten křik a vyběhla ven.
"Co se stalo?" zeptala se vyděšeně.
"Já nevím, mami, byla jsem se podívat za Jane do pokoje, ale nebyla tam. Prohledala jsem celý dům, ale nikde není..." řekla ustaraně Clarke.
"Dobrá tedy. Já se porozhlédnu po ulici a zeptám se všech sousedů, jestli neviděli Jane. Ty, prosím tě, ještě jednou prohledej celý dům a zkus Jane zavolat. Kdyby něco, tak přijď za mnou. A neboj se, přece se nemohla vypařit, i když, uznávám, že je to divné..."
"Dobře, snad jí najdeme, díky mami" řekla Clarke a rozběhla se zpátky do domu.
"Jane! Jane! Jane!" pořád křičela, ale nic.
Prohledala všechno - koupelnu, toaletu, ložnici, pracovnu, obývací pokoj, předsíň, svůj pokoj. Dívala se po Jane, po jejích věcech, po nějakém vzkazu od ní, po nějaké stopě... ale nic nenašla, všechno bylo tak jako dříve. Jen postel v Clarčině pokoji nebyla ustlaná, ale to bylo vše. Clarke se pokoušela Jane dovolat pětkrát, ale nic. Všimla si, že Janina taška, která byla v pokoji, zmizela, ale kabát zůstal v předsíni. Pak si všimla, že má v kabátě vypnutý mobil.
Co to znamená? Jane by nikdy neutekla, proč taky? Kdyby někam šla, řekla by mi to, nebo by alespoň nechala vzkaz. A navíc by si buď vzala všechny věci, nebo nic. A proč by někam šla? Proč by to dělala? To není možné! Tahle situace se stále více zamotává, a teď je do toho zatáhnutá i Jane! Ksakru!
Clarčiny myšlenky se přetrhly, když si všimla pootevřeného okna, a došlo jí, že k tomu okno se dá vylézt, protože je u něj strom.
Jane by nikdy neutekla. Někdo jí unesl! Ale, proč? Proč? Souvisí to s tím přepadením? A co když to byl on?
Za chvíli se vrátila Susane, Clarčina matka, která neměla dobré zprávy.
"Nikdo Jane neviděl, ani někoho blízkého Jane, nebo někoho podezřelého. Okolí jsem prošla několikrát, ale nikde není. Musíme zavolat její mámě. Tohle není v pořádku."
"To není, nechápu to! Proč museli unést zrovna mojí nejlepší kamarádku?!"
"Nevím, ale jsi si jistá, že ji unesli? Nemohla odejít?"
"Jane by nikdy takhle neodešla, nechala by vzkaz nebo by to řekla. Navíc by tu nenechala kabát a mobil."
"Ach jo, řekla bych, že to přepadení nebyl omyl, Clarke, obávám se, že se děje něco vážného... Jdu zavolat Janině mámě. Jsi v pořádku?"
"Až na to, že mi unesli kamarádku, jsem v pořádku. Teď ji hlavně musíme najít. Já jdu zavolat policii."

Susan si vzala mobil a začala volat.
"Dobrý den, u telefonu Lisa Langová..."
"Dobrý den, omlouvám se, že ruším v devět hodin večer, ale mám pro vás naléhavou zprávu. Jane se ztratila. Nevím, jak je to možné, ale spala u Clarke v pokoji a pak byla pryč. Prohledaly jsme celý dům, okolí, ptaly se sousedů, zkoušely jí zavolat, ale nic. Její taška zmizela, ale mobil i kabát tu zůstaly. K oknu nejspíše někdo vyšplhal po stromě. Je mi to moc líto, paní Langová... Clarke zrovna volá policii."
"To snad ne! Vždyť... proč by jí někdo unášel, ona je přece tak hodná." řekla Lisa, složila se k zemi a začala vzlykat do telefonu.
"Je mi to moc líto, pokud chcete, můžete být u nás. Stejně bychom se sešly na policejní stanici, takhle můžou policajti přijet k nám domů. Stejně by sem museli, když je to místo činu."
"Dobrá, jsem u vás za půl hodiny. Než přijedu, zkusím obvolat známé. Kdybyste měla jakékoliv informace, tak mi zavolejte, Susan." řekla Lisa, Janina máma, a zavěsila.

Clarke mezitím dotelefonovala, když jí přišla zpráva.
"Teď už tak silná nejsi, co? Mám tvou kamarádku, takže už mě nedostaneš. Teda, pokud jí chceš ještě vidět. Mimochodem, jestli o mě řekneš policii, tak je mrtvá..."

To snad ne! On opravdu unesl Jane! Ale nemůžu to nikomu říct, jinak jí zabije, nebylo by to poprvé...

Prosím, pište komentáře. A znovu připomínám, že na fotce nejsem já (fotku jsem našla na internetu), a že tahle povídka nemá nic společného s The 100. Veškerá nespisovnost je zde schválně.
Liesel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama