"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Ples (Bellarke) - 6. kapitola, 1. část

29. července 2015 v 14:49 | Liesel |  Ples (kapitolová povídka z The 100)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Seriál The 100
Pár: Bellamy Blake a Clarke Griffin (Bellarke)
Název povídky: Ples
Tip povídky: Fan-Fiction, kapitolová
Místo děje: Vesmírná loď Archa
Čas děje: Ještě před první sérií The 100, den
Omezení: 12+
Popis: Clarke se zaučuje na doktorku, Bellamy se zaučuje na strážce a na Arše se připravuje ples


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly:
Bellamy měl mezitím po tréninku a taky šel na oběd. Před jídelnou se s Clarke potkali na chodbě…

6. kapitola - 1. část:
"Clarke..."
"Bellamy..."
Pozdravili jeden druhého rozpačitě. Oba se cítili trochu trapně, a hlavně byli nervózní, zda ten polibek nebyl omyl.
"Ten včerejšek..." začal Bellamy.
"Byl fajn. Alespoň podle mě. Já si myslím, že byl fajn. Nevím, co se myslíš ty..." byla nervózní Clarke.
"Taky si myslím, že to bylo fajn..."
"Trochu jsme se zapovídali..."
"A opili..."
"A líbali." když to Clarke dořekla, znervózněla ještě více.
"Clarke, já... včera se my to opravdu moc líbilo. To jak jsme si povídali, opili se spolu a jak jsme se líbali. Bylo to úžasný. Jen, nevím, co si o tom myslíš ty." odvážil se otevřeně mluvit Bellamy.
"No, nevím, co na to říct. Pro mě to bylo taky úžasný, všechno. To, co jsem včera říkala... byla jsem sice opilá, ale myslela jsem to vážně. Opravdu jsem tě chtěla znovu vidět a znovu tě políbit. Jen se stydím za ty svoje trapný dotazy..."
"Vyhrála si přece sázku, mohla ses zeptat na cokoliv jsi chtěla. Navíc ty tvoje dotazy byly zábavný. A... takže toho nelituješ?"
"Ne, jasně, že ne. A ty?"
"Jak bych mohl litovat toho, že jsem se líbal s tebou, Clarke." pousmál se Bellamy a Clarke taky.
"To bychom měli Octavii poděkovat. To díky ní jsme se seznámili. A nechala nás o samotě, takže... jsme se mohli líbat." řekla Clarke, už bez nervozity.
"Máš pravdu. Tak... půjdeme na oběd?" navrhl Bellamy.
"Jo, pokud ti nevadí, že tě ostatní uvidí s holkou, co má oba rodiče v Radě..." povytáhla obočí Clarke.
"Na to kašlu. Stejně, ostatní kadeti, kteří se zaučují na strážce, obědvají většinou mimo jídelnu. Na chodbách, v tréninkové místnosti... prostě, kde se jim zachce. Navíc, nemám nic proti tomu, aby mě ostatní viděli s holkou, jako jsi ty."
"Holkou, jako jsem já?" podivila se Clarke.
"S holkou, která sice vypadá, jako šprtka a má oba rodiče v Radě, ale je i zábavná a docela hezká..." škádlil Bellamy.
"Už zase 'docela hezká'..." řekla jako by naštvaně Clarke a plácla Bellamyho po rameni. Ten její ruku opět chytil, jako tehdy večer, pak jí ale pustil.
"Ty jsi nepoučitelná. Že jo?" řekl s úšklebkem.
"To ty taky... pořád provokuješ." řekl Clarke a nahodila provokující pohled. Bellamy povzdechl.
"Buď se tady můžeme pošťuchovat... nebo můžeme jít na oběd. Vyber si." řekl Bellamy a pousmál se.
Clarke se na chvíli zadívala do jeho hnědých očí.
Je tak úžasnej, když se usmívá... Je úžasnej prakticky kdykoliv, ale teď... nejraději bych ho hned políbila, ale nemůžu, jsme na veřejnosti. Počkám, až budeme sami. Pomyslela si Clarke. Bellamy stále čekal na odpověď.
"Haló, Clarke." vytrhl jí z myšlenek.
"Promiň... já... i když vypadá ta první varianta s pošťuchováním lákavě, mám docela hlad. Celý den jsem nic nejedla. Takže jsem pro oběd..." konečně odpověděla Clarke.
"Dobře. Taky jsem docela hladovej. Vzhledem k našemu včerejšímu pití, jsem ráno nemohl nic sníst. Už takhle mi stačila bolavá hlava..." oba se rozešli k jídelně.
"Jo, to mi povídej. Dneska jsem naprosto zkazila jeden test z literatury..." Bellamy se na Clarke tázavě podíval. Když oba narazili na prázdný stůl, usadili se.
"No, víš. Měli jsme povinně přečíst jednu knihu Třetí válka, třetí konec, čtvrtý začátek. Já ji přečetla, až na poslední dvě klíčové kapitoly. No, takže jsem neznala polovinu odpovědí a zbytek jsem stejně nebyla schopná vyplnit, kvůli hlavě a taky, že jsem myslela pořád na tebe..." vyklouzlo Clarke. "Totiž, chci říct, že jsem pořád myslela na ten včerejší večer s tebou." opravila se.
"Jo jasně, chápu. Můj dnešní trénink taky nebyl moc slavnej, ale to je jedno."
Bellamy a Clarke se na sebe na chvíli zadívali a pousmáli se. Bylo jim spolu příjemně. Pak je vyrušil jeden známý hlas.

Prosím, napište v komentářích, jak se vám povídka líbila. Další kapitola bude během srpna. Veškerá nespisovnost je zde schválně. Tuto kapitolu jsem musela rozdělit na dvě části, kvůli omezenému počtu znaků v článku.

Liesel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klárkaaaa Klárkaaaa | E-mail | 24. září 2015 v 15:39 | Reagovat

To je ta nejlepší Bellarcke povídka ever!!

2 Liesel Liesel | E-mail | Web | 26. září 2015 v 10:19 | Reagovat

[1]: Velice děkuji. Za tento komentář i všechny předešlé :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama