"Co má příjít, to přijde, a pak se tomu postavíme."
- Rubeus Hagrid, Harry Potter a Ohnivý pohár (kniha), str. 559

Aktuální povídky:
14. kapitola povídky Nechť se znovu setkáme (o páru Bellarke)
13. kapitola povídky Ples (o páru Bellarke)
4. kapitola povídky Hledání opory (ze světa Harryho Pottera)
3. kapitola povídky Válka emocí (o páru Kabby)
6. kapitola povídky Dvojí tvář (detektivní povídka)
Jednorázová povídka Bellamy Blake - Smíření
Jednorázové povídky:
Odkaz na veškeré jednorázové povídky zde. Všechny se týkají The 100.

Jsem ráda za všechny komentáře, klidně i k starším článkům.

Nechť se znovu setkáme (Bellarke) - 3. kapitola

16. června 2015 v 18:40 | Liesel |  Nechť se znovu setkáme (kapitolová povídka z The 100)

Autor: Liesel (není to zkopírované, ani přeložené)
Výskyt: Seriál The 100
Pár: Bellamy Blake a Clarke Griffin (Bellarke)
Název povídky: Nechť se znovu setkáme
Tip povídky: Fan-Fiction, kapitolová
Místo děje: Země, Camp Jaha, les a okolí
Čas děje: Po ukončení druhé série The 100, noc
Omezení: 12+
Popis: Poté, co se Clarke a Bellamy rozloučili, se Bellamy vrací do Camp Jaha a Clarke se vydává na cestu...


Pro připomenutí si můžete přečíst předchozí kapitolu zde.

Poslední odstavec minulé kapitoly - dění v Camp Jaha - Bellamy:
"Klídek brácho, já vím, že mezi tebou a Clarke je to o hodně složitější. Jen jsem tě chtěla rozesmát, což se povedlo..." řekla Octavia a šťouchla Bellamyho do ramene. Bellamy jí to chtěl oplatit, ale někdo silně zakřičel...

Poslední odstavec minulé kapitoly - dění v lese a okolí - Clarke:
"Dobře, zůstanu tu. Ale o Mount Weather se už nechci bavit. V tvém i mém zájmu. Dobře?"
"Dobře. Jsme domluveny." souhlasila Lexa a po chvíli obě usnuly. Každá v jiném rohu, aby mohly být co nejdále od sebe.

3. kapitola - dění v Camp Jaha - Bellamy:
Octavia a Bellamy se rozběhli za místem křiku.
"Co se děje?" zeptal se Bellamy, když přeběhl, hned za ním dorazila Octavia. Pak si oba všimli dívky schoulené na Zemi, které z nohy tekla krev...
"Nemám ponětí, co se stalo, Bellamy. Hlídkovala jsem tady s Harper a ona najednou zakřičela a spadla..." odpověděla Monroe. Bellamy mezitím přešel k oné dívce - Harper a podíval se jí na nohu. Harper byla v bezvědomí a její noha silně krvácela přesně v místě, kde jí byla odebrána kostní dřeň.
"To jsou následky odběru kostní dřeně. Harper odebrali v Mount Weather nejvíce dřeně, a tak se to u ní projevuje nejvíc. Protože byla kost v její noze navrtána, není dobré na tu nohu teď stoupat, proto spadla. A krev jí teče kvůli tomu, že se jí rána nezahojila. Do bezvědomí se dostala úderem do hlavy při pádu... a nejspíš na tom má podíl i únava. Bude v pořádku, jen ještě nebude dlouho chodit. Stejně jako ostatní zranění..." vysvětlil zúčastněním Bellamy a odnesl Harper do stanu, kde leželi nemocní. Tam uložil Harper na lůžko a ošetřil jí nohu a ránu na hlavě. Pak do stanu vešla Abby.
"Slyšela jsem křik... Co se stalo?" zeptala se Bellamyho
"Jen následky odběru kostní dřeně. Bude v pořádku." oznámil zkráceně Bellamy
"Fajn, Blaku..." řekla trochu odměřeně Abby, protože byla pořád naštvaná za předešlou hádku, Bellamy se zadíval na Abby, také naštvaně.
"A co se týče té hádky... přehnala jsem to. Vím, že to nebyla tvá vina. Byla jsem rozhozená a..." snažila se omluvit Abby.
"V pohodě. Vím, že vás to vše taky zasáhlo. A navíc po tom odběru kostní dřeně, kterým jste si prošla. Chápu to... a taky bych se měl omluvit, za to... co jsem řekl..." soukal ze sebe Bellamy, protože věděl, že taky nebyl nejmilejší.
"V pořádku. Takže, jsme usmířeni?" zeptala se Abby.
"Řekl bych, že ano..." řekl Bellamy a chystal se k odchodu
"Počkej, Blaku! Potřebovala bych si s tebou promluvit..." zvolala Abby, Bellamy se jen otočil a čekal, co Abby řekne.
"Podívej... oba chceme najít Clarke. Tak... co kdybychom se jí vydali hledat. Vím, že se mi dva zrovna dvakrát nesneseme, ale... jde tu o Clarke. Takže, co kdybychom zítra večer vyrazili?" zeptala se kostrbatě.
"No... musím říct, že jste mě překvapila. Sice jsem uvažoval o odchodu, ale s vámi... a navíc jste zraněná a já se musím starat o své lidi..." řekl Bellamy nervózně.
"Mé zranění není tak hrozné a o tvé lidi by se určitě zvládla postarat tvá sestra..." snažila se ho přesvědčit Abby.
"Dobře... takže zítra." řekl rozhodně Bellamy.
"Jsme domluveni." dodala Abby a odešla. Bellamy ještě jednou zkontroloval Harper a šel za Octavií. Ta ale spokojeně spala v jejich společném stanu, zatímco Monroe hlídkovala spolu s ostatními. Bellamy se také rozhodl, že si lehne. A protože byl vyčerpaný, tak po chvíli usnul.

3. kapitola - dění v lese a okolí - Clarke:
Lexa usnula skoro hned, ale Clarke se pořád budila a převalovala. I přes to, že už několik dní nespala, nemohla usnout. Pořád myslela na vše, co udělala a na... Bellamyho. Asi po hodině převalování se rozhodla vstát a jít se na chvíli projít. Věděla, že je venku tma, ale už nemohla jen ležet a převalovat se. Vyšla tedy ven z jeskyně a nadechla se nočního vánku. Kousek od jeskyně zahlédla zářící květiny... vzpomněla si na den, kdy se dostala na Zem... na den, kdy si s Finnem povídala, právě u těchto květin...
Ach... Finn, jeden z těch, co jsem zabila, i přesto, že jsem ho tak milovala... ale kam se hrabe na Bellamyho. Ten je naprosto úžasnej. Kéž bych teď mohla být s ním. Kéž bych se k němu mohla schoulit, pak bych určitě usnula a spala sladce... Ale nemůžu se vrátit. Nemůžu se vrátit do toho tábora, plného vzpomínek. A nemohla jsem žádat Bellamyho, aby opustil své lidi, už tak jsem nadělala dost škody. A už vůbec nemůžu uvěřit, že jsem se setkala s ní... s Lexou. Po tom, co se mezi námi stalo... to ona dala jako podmínku míru zabití Finna, to ona mě přiměla nevarovat lidi v Tondc před bombou, to ona mě a mé lidi zradila a... to ona mě políbila. Na jednu stranu byl ten polibek fajn a vzrušující, ale já pořád miluji Bellamyho, na toho nikdo nemá. A za své činy jí vinit nemůžu...za to vše si můžu sama.
Clarke se utápěla ve svých myšlenkách, když jí vyrušila Lexa.
"Clarke? Co tu děláš?" zeptala se ustaraně.
"Nemohla jsem usnout, tak jsem se šla projít. A co ty tu děláš?"
"Vzbudila jsem se a zjistila jsem, že si pryč. Myslela jsem, že se ti něco stalo, tak jsem se radši šla poohlédnout."
"Díky, ale tos nemusela. Jsem v pořádku. Klidně můžeš zase jít..." řekla Clarke až moc jedovatě. Lexa se otočila a vracela se do jeskyně...
"Počkej... nemyslela jsem to tak. Jsem jen unavená..." zastavila jí Clarke. Lexa vypadala, že si té předchozí jedovatosti už nevšímala, za což byla Clarke ráda. Chvíli tam jen tak mlčky stály a pak si šla Lexa lehnout. Chvíli po ní si šla lehnout i Clarke a tentokrát usnula... v myšlenkách na Bellamyho.

Příští kapitola bude asi za týden. Za vaše názory budu ráda v komentářích. Veškerá nespisovnost je zde schválně.
Liesel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama